Tlumočnické služby

Tlumočnické služby – Ambulantní
Pondělí             13:00 – 17:00 hodin
Středa                 9:00 – 17:00 hodin
Čtvrtek                9:00 – 12:00 hodin
 
Tlumočnické služby -  Terénní
Pondělí               8:00 – 17:00 hodin
Úterý                   8:00 – 17:00 hodin
Středa                 8:00 – 17:00 hodin
Čtvrtek                8:00 – 17:00 hodin
Pátek                   8:00 – 12:00 hodin

Možnosti objednání tlumočení

Osobně, telefonicky nebo faxem – v době ambulantních úředních hodin.

E – mailem –  snbreclav@seznam.cz

Webkamerou - Skype: snbreclav / OoVoo: snbreclav

Pondělí             13:00 – 17:00 hodin
Středa                 9:00 – 14:00 hodin

Sms – na telefonních číslech pracovníků

Telefonní kontakt na pracovnice:

Kancelář SNB:                                         519 332 251 (tel/fax)
Bc. Noema Čapková                               722 719 101, 727 879 624 (telefon + SMS)
Mgr. et Bc. Lenka Doušová                     777 885 460 (pouze SMS)
Bc. Marcela Žáková                                 607 628 910 (telefon + SMS)

Všechny kontakty jsou opakovaně uváděny v Informačním Bulletinu, kteří všichni klienti dostávají pravidelně 1x měsíčně poštou nebo e-mailem. Rovněž jsou k nalezení na webových stránkách naší organizace www.snbreclav.cz.

Tlumočnické služby dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, § 56

 

1/ Tlumočnické služby jsou terénní, popřípadě ambulantní služby poskytované osobám s poruchami komunikace způsobenými především smyslovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné fyzické osoby.

2/ Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti:

a/ zprostředkování kontaktu se společenským prostředím,

c/ pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

Posláním  je obhajoba práv, potřeb a zájmů lidí se sluchovým postižením pomocí zprostředkování tlumočníka znakového jazyka. Služby jsou zaměřeny na konkrétní individuální potřeby jednotlivých uživatelů s cílem zabezpečit v maximální možné míře rovnocennosti sluchově postižených s ostatní veřejností, pomoci jim zachovat přirozené sociální vazby, předcházet sociální, informační a komunikační izolaci.

Cílovou skupinou jsou osoby se sluchovým postižením, které zamezuje běžné komunikaci s okolím bez pomoci jiné osoby.

Klienty Tlumočnické služby jsou tyto skupiny uživatelů:

  •  neslyšící a nedoslýchaví občané preferující při komunikaci se slyšícím okolím znakový jazyk nebo  znakovanou češtinu
  •  ohluchlí a nedoslýchaví lidé komunikující především pomocí mluvení, odezírání a psaného projevu

Ambulantní tlumočnická služba je uživatelům poskytována ve Spolku neslyšících Břeclav, ul.17. listopadu 1a, Břeclav (Dům školství – 2. patro).

Terénní tlumočnická služba probíhá mimo prostory organizace, na místech předem sjednaných klientem, např. u lékaře, na úřadě, u zaměstnavatele apod.

Tlumočnickou službu poskytujeme na principech:

  •  úcty k člověku
  •  podpory samostatnosti a nezávislosti
  •  respektování vlastní volby uživatele
  •  respektování soukromí uživatele
  •  diskrétnosti a zachování osobních údajů dle zákona    102/2000Sb.
  •  respektováním etického kodexu pracovníků (viz. níže)
  •  respektováním zásad komunikace s neslyšícími (viz. níže)
  •  flexibility
  •  přizpůsobování poskytovaných služeb potřebám uživatel
  •  vzájemné tolerance a důvěry

Pravidla objednání terénního tlumočení:

Doporučujeme, aby klient sjednal tlumočení v okamžiku, kdy se dozví, že bude službu potřebovat. Zvýší se tím pravděpodobnost uspokojení požadavku klienta. Např. pokud je klient objednán na kontrolu k lékaři za měsíc, od určitého data, je pro něj nejvýhodnější, sjednat si tlumočnickou službu co nejdříve od doby, kdy se o potřebě tlumočení dozvěděl. Tlumočník si tak může tento termín zarezervovat pro daného klienta. Pokud klient sjedná tlumočení tzv. „na poslední chvíli“, může se stát, že již pro danou dobu bude naplněna kapacita služby.

Ve zvoleném způsobu objednání klient sdělí tyto důležité informace:

  •      datum a čas tlumočení
  •      přesné místo, kde se klient s tlumočníkem setkají
  •      předpokládanou dobu délky tlumočení
  •      co bude předmětem tlumočení (návštěva u lékaře, právníka, osobní jednání, na úřadech, ve škole, apod.)

 Všem klientským skupinám jsou služby poskytovány bezplatně.

 

Etický kodex pracovníků Spolku neslyšících Břeclav, z.s.

  •  Pracovník SNB vytváří takové prostředí a atmosféru, aby se neslyšící klient cítil v komunikaci rovnocenně a vnímal zájem o řešení jeho problému. 
  • Pracovník SNB v komunikaci s klientem respektuje jeho preferovaný způsob komunikace. Při neúspěšné komunikaci má.na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení.
  • Pracovník SNB vykonává svou práci ve vztahu ke klientovi i veřejnosti tak, aby nepoškodil dobré jméno SNB.
  • Pracovník SNB si je vědom svých schopností, kvalifikace a kompetencí. Je zodpovědný za kvalitu své práce. 
  • Pracovník SNB je vázán mlčenlivostí, která se týká všeho, co si klient nepřeje zveřejnit. 
  • Pracovník SNB neodmítne klienta kvůli jeho národnosti, rase, náboženského vyznání, politické příslušnosti, sociálnímu postavení, sexuální orientaci, rozumové úrovni a pověsti.
  • Pracovník SNB má právo odmítnout výkon své profese z důvodu pro něj špatných pracovních podmínek, nebo v případě, že by nedokázal být vůči klientovi neutrální, a poškodil tak klienta, svou osobu, nebo práci.
  • Pracovník SNB pracuje na růstu své kvalifikace a dle svých možností ji zvyšuje 
  • Pracovník SNB se řídí platnými zákony a předpisy.
  • Zná etický kodex a dodržuje ho. 

 

Desatero komunikace s osobami se sluchovým postižením

   1. Před rozhovorem s člověkem se sluchovým postižením navážeme zrakový kontakt. Pokud se na nás nedívá, můžeme jej upozornit lehkým dotykem na rameno, paži nebo předloktí, že s ním chceme hovořit. Vzájemný zrakový kontakt udržujeme po celou dobu rozhovoru.

   2. Každého člověka se sluchovým postižením se zeptáme, zda chce mluvit, odezírat, psát, nebo používat znakový jazyk. Otázku můžeme i napsat.

   3. Odezírání bez pomoci sluchu není spolehlivá metoda vnímání mluvené řeči, dochází při ní často k omylům. Úspěšnost odezírání je velmi snížena při fyzické či psychické nepohodě. Odezírající osobě předem sdělíme téma hovoru. Mluvíme obráceni čelem k ní, naše tvář musí být osvětlena, nesmíme pohybovat hlavou nebo si zakrývat ústa. Dbáme na zřetelnou výslovnost a mluvíme volnějším tempem při zachování přirozeného rytmu řeči. Zdůrazňujeme klíčová slova. V případě potřeby opakujeme sdělení jinými slovy.

   4. Při hovoru s nedoslýchavým člověkem nezvyšujeme hlas a nekřičíme. Zajistíme vhodné poslechové podmínky bez okolního hluku.

   5. Doprovází-li člověka se sluchovým postižením tlumočník či jiná osoba, vždy oslovujme přímo člověka, se kterým jednáme, nikoliv jeho doprovod.

   6. Člověku se sluchovým postižením předem naznačíme, o čem budeme hovořit, případně jakou spolupráci od něj budeme potřebovat.

   7. Důležité dotazy raději opakujeme a neváháme ani použít písemnou formu. U neslyšících uživatelů znakového jazyka je bezpečnější počkat na tlumočníka.

   8. Občas požádáme, aby nám člověk se sluchovým postižením svými slovy sdělil, co nám rozuměl. Nikdy se neptáme, ZDA nám rozuměl, ale CO nám rozuměl. Ptáme se zásadně vždy po každém důležitém sdělení.

   9. Při neúspěšné komunikaci máme na paměti, že jde o důsledek sluchového postižení. Proto k takovému člověku přistupujeme se stejným respektem a ohledem na důstojnost jako k člověku bez postižení. Neprojevujeme netrpělivost, neomezujeme komunikaci, ale snažíme se najít cesty, jak se vzájemně lépe dorozumívat.

  10. Komunikační preference každé osoby se sluchovým postižením jsou individuální. Proto je nutno projevit vstřícnost a ochotu přizpůsobit se dorozumívacím možnostem každého pacienta se sluchovým postižením.

                                                                                              Mgr. Věra Strnadová © 2009